23.6.2002 | Autor: Alex Švamberk

RCA/BMG (47:15)
Lit jsou typickými představiteli amerického studentského rocku. I ten však podléhá změnám, což jasně ukazuje aktuální album Atomic. Lit na něm vsadili na přímočarost, jednoznačný a dostatečně výrazný rytmus i jasné melodie, v nichž je patrný vliv šedesátých let. Nasazení a tah je zase přibližuje neopunku. Páté album Atomic působí, jako by se Lit rozhodli prosadit. Po lehce rozskřípaném zvuku a neuhlazené stavbě není na novince ani stopy, vše do sebe dokonale zapadá jak ozubená kola v převodovce. Písně odsýpají a nesplývají, protože v každé Lit zdůrazní malinko jiný aspekt; zatímco Drop D aerosmithovsky rachotí a Next Time se v úvodu hardrockově valí, Everything's Cool dává drive punková basa, The Last Time Again oživují novovlnné klávesy a gradující baladě Slip dodávají na vznosnosti smyčce. Nechybí ani křehké Happy In The Meantime s doprovodem akustické kytary. Jednotlivým stylům však skupina nepodléhá, jen si z nich bere to, co potřebuje pro svou tvorbu, jejíž základ je stále stejný - přehledné rockové písničky s jasnými harmoniemi a výraznými melodiemi. Svou práci Lit odvádějí s potřebnou lehkostí, je to dobré řemeslo, ovšem bez vyšších ambic, takže písně budou po pár sezónách zapomenuty.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/06