Linkin Park - The Hunting Party
6.8.2014 | Autor: Tomáš Babůrek
Warner Bros (45:12)
Během posledních let se Linkin Park stranili kytarově laděným skladbám a zakládali si na experimentech s elektronikou, což ne všichni fanoušci vítali s nadšením. Zdálo se, že energickým písničkám odzvonilo a málem tomu tak i bylo. Hlavní tahoun kapely Mike Shinoda si během přípravy hudby pro nové album uvědomil, že v rádiích není slyšet hlučnou, syrovou a přímočarou muziku a rozhodl se vrátit se zpět ke svým rockovým a hardcorovým kořenům.
Hned v úvodní Keys to the Kingdom na nás začne křičet zkreslený hlas zpěváka Chestera Benningtona, což je úvod, jaký od Linkin Park snad už nikdo nečekal. Deska zní až neskutečně současně, v žádném případě nemůžeme uvažovat o kroku zpět k nu-metalovým počátkům Linkin Park. Na albu se kromě kapely podílelo i velké množství hostů. Velmi výrazná je skladba Rebellion, jejímž spoluautorem je Daron Malakian ze System of a Down. Vrcholem celé desky pak závěrečná A Line in the Sand, která svým agresivním, ale i chytlavým refrénem a propracovanou kompozicí jednoznačně vyniká i v rámci celého repertoáru kapely.
The Hunting Party je dospělá rocková deska plná drzých ostrých riffů s občasnými elektronickými elementy, výbornými texty a zpěvy. Bubeník Rob Bourdon příjemně překvapil, jeho hra je plná dynamiky a dodává desce obrovské množství energie. Lze však vytknout krátké mezihry, kterými kapela v posledních letech zakrývá malý počet písní, čehož si můžeme povšimnout i na této desce. Navíc je nutné dodat, že výrazně popové skladby Until It's Gone a Final Masquerade album srážejí dolů. Stejně tak i punková War, jež působí, jako by na něj ani nepatřila.
Nicméně doufám, že si kapela udrží své rockové směřování i na další desce, protože takhle mám Linkin Park rád, s řezavými kytarami a skutečnými, nikoliv naprogramovanými bicími.
Zlatý hřeb: Keys to the Kingdom, Mark the Graves, A Line in the Sand
Zní to jako: moderní, rockoví Linkin Park
Body: