27.10.2004 | Autor: Roman Jireš

EMI (56:08)
Sedmé album měnící se skupiny kole kapelníka Karla Šůchy svědčí o sveřepé snaze udržet jméno Laura a její tygři v povědomí hudebních příznivců. Ne jako jméno polozapomenuté legendy z přelomu osmdesátých a devadesátých let, ale jako součást dnešní poprockové scény. S výjimkou hodně netypické skladby Sociálně zaostalej se o to pokouší charakteristickými prostředky, tedy svižnými písněmi s využitím dechových nástrojů a dívčích vokálů. Vedle Vladislavy Svobodové kapele pomáhala hostující Ilona Csáková, která má také zásluhu na tom, že se sound typický pro Lauru posunuje více směrem k popu. Udržet krok se současnými trendy se Šůcha snaží i bonusovými remixy, které vznikaly pod dohledem českého producenta známého pod jménem Gen Dilini (spolupracoval například s Tata Bojs).
Bude to všechno stačit k návratu Laury a jejích tygrů na výsluní tuzemské hudební scény? Obávám se, že ne. Čas strhujících koncertů z doby před patnácti lety je patrně navždy pryč a Laura trochu rozpačitě kouká na to, jak se zájem posluchačů přesunul jinam. Žár pomalu vychládá, přestože Karel Šůcha vytrvale fouká do vyhasínajících uhlíků.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/10