25.4.2012 | Autor: Michal Husák

Century Media/EMI (45:00)
Italové Lacuna Coil už se postupně vyhoupli do pozice veličin, na jejichž alba se mezi nadšenými fanoušky čeká podobně netrpělivě jako na desky Within Temptation nebo Nightwish. Přičítat to lze jejich pověstné nenafoukané pracovitosti, preciznímu marketingu a v neposlední řadě také jejich líbivě přímočarému stylu – hitově písničkovému „gotickému“ dark rock/metalu s osvědčeným pěveckým modelem kráska a zvíře a s podprahovým náznakem tajemství.

Šestá řadovka Dark Adrenaline vyniká masivním soundem z dílny Dona Gilmora (produkoval např. Linkin Park). Ani křupavé ostruhy na povrchu nezakryjí, že jde „konstrukčně“ o vlastně dost obyčejnou a prajednoduchou záležitost (viz přímočaře hitovou odrhovačku Upsidedown). Podstatné ale je, že to celé funguje jako dokonale namíchaný lektvar, který vás strhne k adrenalinové jízdě.


Předchozí desky trpěly podivnou pachutí umělotiny, ale to se tentokrát povedlo vyléčit. Není to samozřejmě žádné vysoké umění, ale věřím, že nespočet kapel sní o tom, že dokážou natočit takhle vymakaný a líbivý produkt…

Pokud celou věc bereme takto, potom Dark Adrenaline (s výjimkou bizarně kulhající coververze Losing My Religion od R.E.M.) vlastně nemá výraznější slabinu.

Zlatý hřeb: Intoxicated
Zní to jako: dokonale vyprodukovaný pop/metalový kýč

Body: