Květy: Jablko jejího peří
10.8.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka
Indies Records ( 41:58)
Ne, neberte tu hloupou škatulku vážně. Má se jen pokusit pojmenovat dva zásadnější z mnoha prvků, které v hudbě Květů (pravděpodobně) naleznete. Tedy převahu akustických nástrojů a jistou až lidovkovou zpěvnost na straně jedné a odkaz domácího undergroundu v poetice i stavbě písní na straně druhé. A rozhodně si nespojujte slovo "underground" s přívlastkem "neumětelský", neboť Květům to hraje jako z partesu.
Úspěchem na festivalu Alternativa a dosavadními samoizdavátělstvy (či chcete-li samizdaty či samovýpaly) už si Květy vybudovaly v relevantních kruzích slušný ohlas a oficiální debut pod křídly nezávislého vydavatelství je logickým krokem, provedeným přesně ve správnou dobu. Hudba Květů, kořeněná příspěvky kupy hostů (např. Dorka Barová z Tara Fuki či celý smyčcový kvartet), se dobrala sevřeného, čitelného a přitom naprosto originálního tvaru. Surrealistické texty tahouna Kyšperského patří k tomu nejlepšímu, co v posledních letech recenzent slyšel. (Jak se vám líbí třeba ukázka z textu Kytka: "Až jednou rozvážeš mé kořeny/a vezmeš mě na výlet loukami/uvidím sestry s dlouhými krky/čekat u cesty na čmeláky..." Není to půvabné?) K tomu zdařilé linoryty v bookletu, korespondující s obsahem písniček. Zkrátka mimořádné dílko, lahůdka pro alternativce a zároveň muzika přístupná i každému běžnému posluchači, který se nelekne něčeho příjemně onakého. Není to protimluv? Není. Poslechněte si Květy.
Body:
časopis Rock&Pop 2004/08