16.6.2011 | Autor: Petr Korál

Indies Scope Records (39:28)
Esence čiré hudební krásy. Opravdu nevím, jak jinak v pořadí třetí album vyškovské skupiny Koňaboj označit. Slova jsou někdy zbytečná – tuhle desku je opravdu mnohem lepší poslouchat než se nad ní pokoušet mudrovat.
Zdálo sa ně, zdálo... je v diskografii Koňaboje zatím patrně nejrockovějším počinem. A tenhle chvílemi docela nabroušený elektrický sound (ale žádný heavy metal, aby nedošlo k omylu) v aranžérsky nadmíru barevné kombinaci s akustickými nástroji (včetně hostujícího cimbálu) souboru nesmírně sluší! Pokud se někdo obává, že něco takového lidové písně – protože právě jejich svébytným adaptacím se Koňaboj věnuje – musí nutně zavraždit, vězte, že naprostý opak je pravdou. Ba co dím, ony ve své urputně ortodoxní podobě začínají mnohdy připomínat zombies (nic ve zlém) a právě takovýto přístup je vrací do normálního – rozuměj dnešního – světa.
Skupina čerpala nejen z moravských (přesněji řečeno valašských, horňáckých i jiných) lidových zpěvníků, ale také hned několikrát zalovila až ve studnici východoslovenského a rusínského folklóru. Všechny položky CD nicméně spojuje jedna věc: jsou to prostě nádherné písničky s jako lesní studánka průzračnými melodiemi, které ani bigbít nemusí nutně zašlapat do bláta necitlivosti a rádoby modernosti. Bravo, znamenitá práce!

Zlatý hřeb: Do kostela už zvoňá, Vyletěla krepelenka, A pred nami zahrádečka
Zní to jako: nesmírně chutná a svěží kolekce moderně uchopených lidovek

Body: