17.6.2013 | Autor: Michal Husák

GummiStudio Y ( 57:17)
Tomáš Kohout alias Necrocock je výrazná osobnost s nekonvenčními povahovými rysy, zálibami a svébytným humorem – a v jeho tvorbě se to silně odráží. Melancholicky tajemná kytarová hudba s poněkud perverzním odérem má leccos společného s metalem, gothic rockem nebo synth popem, zároveň ale není ničím z toho.

Nové album Kaviar Kavalier jakoby esenciálně shrnovalo vše, čím se tenhle nenapodobitelný chlapík už zhruba dvě dekády na scéně prezentuje (přičemž v poslední době inklinuje k poněkud syntetičtějšímu a „light“ provedení). Deska je to výrazově barvitá, všechno působí povědomě, ale plasticky a hravě.

Necrocock si jako obvykle libuje v poťouchle oplzlých německých textech (dojde však i na češtinu) a všechno do sebe promyšleně zapadá. Vedle brilantních superprodukcí některých alb na této dvojstraně nemůže svépomocí natáčený Kaviar konkurovat úplně světovým zvukem, ale o to je Necrocockovo řádění osobitější.

Zlatý hřeb: Tomáš Kohout
Zní to jako: roztomile bizarní rockový úlet

Body: