15.12.2008 | Autor: Petr Korál

Sony BMG (36:09)
Nové album Kamila Střihavky je především nebývale PESTRÉ. V podstatě každá píseň je jiná a výrazová škála, v jaké se zpěvák a jeho současná skupina Leaders! pohybují, hýří nejrůznějšími odstíny. Zahrnuje nejen rock v rozmanitých podobách (byť ten nadále převažuje), ale Střihavka navazuje sice opatrný, nicméně zajímavý kontakt třeba i s pop jazzem (převzatý Srdcerváč), soudobou elektronickou scénou (Nickname: G. I. Joe) nebo kultivovaným popem (Ztracenej). Přesto mám z alba částečně – zdůrazňuji slůvko částečně – rozporuplné pocity. Proč? Především proto, že některé skladatelské nápady nejsou natolik silné a výrazné, aby bez problémů „unesly“ příslušné písně a ty pak působí dost matně. A nezachrání to ani vskutku gurmánské instrumentální výkony, ani Střihavkovy famózní pěvecké dispozice, o nichž není potřeba jakkoliv diskutovat.

Zlatý hřeb: 365, Trosečník
Zní to jako: rock pro dospělé

Body: