1.6.2014 | Autor: Lukáš Nevola

Caroline/Universal Music (46:06)
Kaiser Chiefs dělají milou muziku s povzbuzujícím nábojem a není vůbec těžké cítit k nim náklonnost. Navíc ve světě spíše zaměnitelných kytarovek je rozeznáte po několika taktech. Kapela však prošla zásadní zkouškou a je trošku znát, že se v nových časech musí obejít bez klíčového skladatele, bubeníka Nicka Hodgsona.

Nová deska Education, Education, Education & War se tak usilovně soustředí na to, aby hlavně zněla jako Kaiser Chiefs, jaké máme rádi, až jí místy začínají scházet síly na nějakou přidanou hodnotu. Přesvědčit o síle nápadů desítka nových písniček tak docela nedokáže, něco tomu chybí a nemusíme hned maximalisticky srovnávat s největšími hity typu Ruby nebo I Predict a Riot... U otvíráku The Factory Gates si člověk ještě říká, že to půjde, nicméně s druhou položkou Coming Home (rozvláčně hřejivou, ale nic víc) začíná dietnější menu. Misery Company navzdory epicky výbojné atmosféře nezastře stopu únavy, kapela ovšem drží tvář, nic nevzdává a např. ústřední riffy v Ruffians on Parade či My Life nabízejí přinejmenším slibné náznaky.

Ve výsledku jde o příjemně solidní počin, sice bez nadčasového přesahu, ale pro skalní fanoušky určitě žádný průšvih.

Zlatý hřeb: The Factory Gates
Zní to jako: Kaiser Chiefs zrající do let

Body: