3.2.2002 | Autor: Alex Švamberk

Sony Music / Sony Music Bonton (63:14)
Kodo je nejznámějším souborem japonských bubeníků, hrajících na tradiční bubny taikó, pověstné svým plným zvukem. Ovšem soubor nestaví jen na promyšlených rytmech, dunivém zvuku a obrovské energii. Kodo nezapomínají ani na melodii, kterou však nevytváří jen laděné bubny, ale také další nástroje, na výběru především různé druhy japonských fléten (i když dříve používali též strunné koto). Na desce se dokonce objevuje téma z filmu Hunted v úpravě pro sólovou flétnu šinobue.

Přestože výběry podávají často zkreslený obraz, který ve snaze ukázat dílo v plné šíři postrádá patřičnou hloubku, v případě souborů jako je Kodo představují - pokud jsou dobře sestavené, což Tataku je - asi nejlepší způsob seznámení jejich hudbou. Postihují totiž esenci tvorby, což některá řadová alba nemusí, přitom však nabízejí i nahrávky, které se z typického pojetí vymykají. Kompilace přináší nahrávky z let 1994 - 1999, kdy soubor dovedl k dokonalosti svoje pojetí a v jejichž závěru se prosadil i mimo scénu world music díky remixovému albu Sai-so.

Typické dynamické pojetí postavené na energickém bubnování přináší nejen Shake, kde s baterií bubnů taikó zní i výše laděné bubny, zvonky a činely, ale také rituální Kyosui pro pouhé dva nástroje - buben o-daiko a chrastítka chappa. Ovšem Kodo nestaví jen na expresivitě a důrazu, byť se hypnotické rytmy bubnů objevují i v dalších skladbách, jako je The Hunted.

Tvorba souboru je překvapivě pestrá. Úvodní Ikubi ukazuje, že soubor dokáže bez problémů navodit i lyrickou atmosféru. Skladbě dominuje melodie bambusové flétny šinobue, doprovázené vzdáleným temným duněním bubnu a cinkáním činelků tebira. Závěrečné Niji no Nagori zas přibližuje, jak dokáží Kodo do své tvorby zakomponovat tradičně pojatý zpěv a Ao-ki kaze ukazuje, kterak se soubor vyrovnává s lidovou hudbou, postavenou na kombinaci bambusové flétny a smyčcem hraného strunného nástroje houslového typ u morin khuur.

Přesahy za hranice typického pojetí nepřináší jen v úvodu zmíněné Kirina's Theme pro sólovou flétnu, ale také Song Of The Universe, který Kodo natočili ve spolupráci se syntezátorovým kouzelníkem Isao Tomitou - líbivý výsledek však postrádá sílu ostatních nahrávek. Na kompilaci nechybí ani ukázka z remixového alba Sai so: divoká skladba Nanafushi je nejprve zařazena v originální podobě a posléze v remixu Strobeho, který ji smísil s útržky skladby Toki no koe. Výsledek je dráždivý, zasmyčkování zdůraznilo hypnotický ráz skladby, zvukové procesory zagresivňují její zvuk, bohužel se však trochu vytratila plasticita, protože zanikly drobné detaily.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01