20.7.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

Workoholik Satriani chrlí desky v pěkně rychlém sledu. Nicméně Is There Love In Space? rozhodně není žádná odbytá a uspěchaná nahrávka. Na adresu aktuálního počinu kytarový virtuóz utrousil, že se jedná o jeho zatím "nejvíce rockovou" podobu. Nezbývá než souhlasit. Ty tam jsou experimenty s elektronikou, koketérie s jazzem (což je trochu škoda) i krkolomné metalické honičky po hmatníku kytary (žádná škoda). Nové skladby jsou skutečně vystavěny jako obyčejné rockové písničky, pamatováno je na verze, "mosty" i refrény, jen roli zpěvu přebrala (ve valné většině "písní") sólová kytara.


Ač se recenzent nikdy netajil despektem ke kytarovým exhibicionistům typu Satrianiho, Vaie a hlavně Malmsteema, prvně jmenovaný vždy vykazoval největší smysl pro míru. A čím je Satriani starší... ehm, zralejší, tím více podřizuje hráčský exhibicionismus tažným riffům, nápadité melodice a feelingu - přesně v tomto pořadí. Pokud se tedy ptáme ve shodě s názvem alba, zda existuje v Satrianiho kytarovém vesmíru láska, odpověď zní ANO.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/06