Jiří Grossmann: Své banjo odhazuji v dál
25.9.2009 | Autor: Roman Jireš
Supraphon (67:53)
Pokud máme hovořit o zlaté době divadla Semafor, tu bezesporu představuje období Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Pomyslné stříbro pak patří dvojici Miroslav Šimek a Jiří Grossmann. Teprve po předčasné Grossmannově smrti si mnoho posluchačů uvědomilo, že vedle komediálního talentu byl také solidním zpěvákem, který mohl pomýšlet i na tuto kariéru. Jak můžeme slyšet z této kompilace, remasterované nahrávky z roku 1991, je jasné, že noblesní mladík Grossmann nebyl technicky nijak zvlášť disponovaným zpěvákem z širokým rozsahem, ale měl to, co chybí mnoha lépe vybavenějším vokalistům - charisma a věrohodný projev. Hudebně se jedná nejčastěji o klasické americké country oživené hosty, mezi kterými slyšíme vedle Šimka také hlasy Nadi Urbánkové, Milušky Voborníkové, Zuzany Burianové či Jiřího Suchého. Ano, pane Jiří, i po letech mají vaše nahrávky určité kouzlo.
Zlatý hřeb: Lastura, Jako kotě si příst, Pupákova píseň lásky
Zní to jako: stříbrná doba divadla Semafor
Body: