29.12.2003 | Autor: Tomáš S. Polívka

RandM/Universal Music (62:44)
Nejednoho fanouška Jethro Tull napadlo, jestli se snad Anderson definitivně nezbláznil. (Tohle není žádná spekulace, podobná věta skutečně zazněla z nejedněch úst - a dokonce i z kruhů českého tullovského fanklubu! A dodávám, že i recenzent je velkým ctitelem J.T.) Že už by ten příslovečně lakomej Skoťák klesl tak hluboko, že by se kvůli dukátkům podbízel sezónním zbožím? Snad to nebude tak hrozné, viz Iljův článek a odkazy na Ianův vztah k Vánočním svátkům. Přesto je obsah desky značně obnošený. Většinou ho tvoří znovu nahrané staré vánoční či alespoň "zimní" či náladou pastorální skladby, které už na deskách Jethro Tull vyšly, nebo je Tull resp. Anderson dávno hrají na koncertech (God Rest Ye Merry Gentlemen, Greensleeved). Nové nahrávky navíc postrádají kouzlo originálů (příliš zvukově "ostré" skladby A Christmas Song, Jack Frost And The Hooded Crow, Bourée). A těch pár novinek by ztěží vydalo na slušné EP. Takže za málo práce hodně peněz. Budeme-li chtít Andersona hájit, lze napsat, že také mohl pouze sestavit další kompilaci a mít to skoro bez práce. Jenže... to by vydělala firma EMI, která má na staré kusy vydavatelská práva. Zatímco nově nahrané písně už 100% vydělávají pro "Ian Anderson Group Of Companies":-) A zde si nemohu nevzpomenout, kterak mi před pár lety, při přechodu Jethro Tull od EMI k Papillon Rec., Anderson při rozhovoru do očí tvrdil, že vlastní label by nezaložil ani za nic. A ejhle, nakladatelská práva má jeho nová firma a k vydání poskytuje pouze exkluzívní licenci.
Tak jo. Anderson se podbízí sezónním zbožím. Ale na druhou stranu, muzikantsky je vše naprosto poctivé a precizní. Anderson dokonce neváhal pozvat někdejšího člena Tull Davida Pegga, geniálního baskytaristu Fairport Convention, bez jehož měkoučkých basových linek bychom si sotva dokázali většinu starých písní představit. A to mu určitě musel zaplatit! Výdaj alespoň zalepil tím, že část bicích partů zadal svému synovi, který se na nahrávce prezentuje jen pod jménem James Duncan a příjmení vynechává, aby to nebylo tak nápadné. Family business... Ale dosti jedovatostí. Otázkou však zůstává, zda si tuhle desku pustíme i o příštích Vánocích. Jen aby po těch letošních nepřišel výprodej Jethro Tull.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/12