5.4.2010 | Autor: Petr Korál

100PROmotion (44:01)
Nic se nemá uspěchat. Ač to zní neuvěřitelně, zkušený hudebník a zpěvák Jaroslav Olin Nejezchleba čekal na své regulérní sólové řadové album až do svých padesátin. (Předloňský dvojdisk 25 let v tom byl „jen“ povedenou kompilací různých starších nahrávek doplněných záznamem koncertu k půlstoletí jeho aktivního profesionálního muzicírování.) V tomto případě ovšem takové čekání stálo za to.
Troufám si tvrdit, že deska natočená ve spolupráci s kytaristou Norbertem Kovácsem, Nejezchlebovým kolegou z Ivan Hlas Tria, nebude zbytečně zabírat místo v domácí sbírce příznivců přemýšlivého písničkaření ani po deseti či dvaceti letech. Hodně křehce, převážně akusticky pojaté písně odkazují až někam k folkrockování klasické sestavy Marsyas blahé paměti, kde Olin začínal (občas se tu však podnikají i ostřejší bigbítové výpravy) a nechybí jim vlastně nic, co se v těchto případech čeká: podmanivé melodie, chytré texty i Nejezchlebův charismatický „vypravěčský“ projev. Vrcholem alba je patrně mrazivá skladba Stesk, velice sugestivně poukazující na to, že jisté české parlamentní straně se stále nedostává pokání ve vztahu ke své vlastní minulosti a ve druhém plánu i na „prokomunizovanost“ celé české společnosti...

Zlatý hřeb: Stesk
Zní to jako: folk rock přesně v té podobě, jak znít má

Body: