22.10.2012 | Autor: Petr Korál

EMI (38:32 + 37:14 (J. Nohavica) / 47:20 (P. Dobeš))
Kolem edice Archivy se otevírají, která přináší „pirátské“ živé nahrávky českého folku z 80. let, se rozpoutala kauza: Jaromír Nohavica hovoří o protiprávním vydání, což firma EMI vehementně popírá.

Ale ať už je to jakkoliv, především je moc dobře, že tyhle mimořádně cenné amatérské záznamy byly zpřístupněny širokému okruhu zájemců (což se týká i dalších archivních počinů Karla Kryla a Pepy Streichla). Mají autenticitu, úžasnou „dobovou patinu“ a nedosti na tom, díky této edici se konečně oficiálně objevilo i to, co se až dosud šířilo mezi lidmi jen samizdatově.


V případě těchto dvou alb (jedno z nich je ale 2CD) jde zejména o řadu nikdy oficiálně nevydaných raných Nohavicových písniček, které rozhodně stojí za to (např. Svatava, Píseň o té revoluci 1848, Láska je jak kafemlýnek, Psohlavci, Rakety a další), u Dobeše pak třeba o legendární čtení fiktivních dopisů do časopiseckých poraden a odpovědí na ně – i dnes při nichž téměř slzíte smíchy.

P.S.: Zázračnou zvukovou kvalitu tu samozřejmě člověk nečeká, ale kolísání Dobešova zpěvu ve stereu je při poslechu ve sluchátkách dost nepříjemné.

P.P.S.: Na CD 2 Nohavici jsou oproti údajům na obalu bohužel prohozeny skladby Píseň spokojeného člověka a Dezertér.

Zlatý hřeb: Píseň o té revoluci 1848, O Jakubovi (Nohavica), Blažek (Dobeš)
Zní to jako: příjemná připomínka domácího folku před rokem 1989

Body: