Jaksi taksi: On-line
28.2.2002 | Autor: Petr Korál
Mr. Risk Records (37:52)
Na své (demo)kazetě Uvěř a zaplať! z devětadevadesátého rokuse Jaksi taksi - bližší informace viz Tipy & typy, R&P 10/2001 - předvedli jako proklatě nabroušené punkové těleso, místy vystrkující až exploitedovsky ostré růžky. Ovšem jižna další kazetě Na běžícím pásu pohnuli stylovým kormidlem a zamířili někam ke kalifornskému a vůbec americkému neopunku. Album On-line, takto druhé CD skupiny, tento vývoj jednoznačně stvrzuje. JT jsou dnes po hudební stránce evidentně ovlivněni některými spolky ze stáje Fat Wreck (což ani sami nepopírají), příp. Epitaph - to není výtka, pouze konstatování. Ona jim totiž tahle 'americká' melodická svěžest tuze pasuje, o čemž asi nejlépe svědčí neodbytně chytlavé písničky Punkrock Kids, Kde je domov můj, Co všechno umím, Obraz a V pohodě den. Nehledě na to, že rozhodně nezapomněli hrát ani dostatečně rychle (především Mc Hovnald's je kvapík na druhou), a žádoucí rozmanitosti dosahují třeba i módní koketérií se skapunkem (Globální, Pozvedni pěst, Nálada). Bodíky naopak ztrácejí zhusta až přílišnou naivitou a prvoplánovostí ve svých sděleních, zaměřených na vcelku obligátní punková témata, kritikou konzumu počínaje a jasným formulováním vlastní odlišnosti konče. Ukázkovým příkladem budiž text písně Koleje: Bojíte se o nás, máte o nás strach, myslíte to s náma dobře, je to sice tak, ale... Proč máme dělat všechno stejně jako vy, proč máme zapadnoutdo stejných kolejí, proč máme svůj vlastní život zahodit, nechceme tak moc - jenom podle sebe žít... Někdo to asi potřebuje dostat naservírováno takto 'po lopatě', ale dá seto přece vyjádřit i rafinovaněji, nebo ne?
Body:
časopis Rock&Pop 2002/02