9.3.2004 | Autor: Jan Šída

Co je to, kurva, za punkrockovou skupinu, jestliže si nechá dát na desku Copy control!? Zvlášť když, jak známo, kopírování podporuje hudbu. Damned! Damned! Damned! Jakoby díky tomu padla na nahrávku nějaká neviditelná kletba. Kapelu jsem viděl v live podobě několikrát, nehrála sice nic světoborného, nicméně jí to alespoň slušně šlapalo (textům nebylo naštěstí rozumět). Tady všechno nějak drhne a skřípe. Kolovrátkový punk rock smazává rozdíly mezi jednotlivými songy. Tak při pátém, šestém ztrácí člověk orientaci a vše se spojuje v jednu sáhodlouhou skladbu. Trio jde sice cestou melodických písniček nenáročných na poslech, ovšem všeho moc škodí.


Soubory, mající cosi společného s punkem, zpracovávají v textech buď témata ortodoxně politická, nebo si libují v ironickém humoru. Jaksi taksi nepatří ani do jedné kategorie. Jejich infantilní obraty typu: "Kdo se umí radovat, ten nemusí pracovat" nebo "Nasrat vysrat posrat a jít dál" patří do ranku začínajících středoškolských kapel. Takhle zkušená formace si na textech přece musí dát mnohem více záležet. Co tedy na závěr? Asi vávrovsko-šteindlerovské Alles gute!!!

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/02