19.1.2002 | Autor: Daniel Vojtíšek

Sanctuary/Panther (62:43)
Setkáme-li se s 'velkým jménem' na albu vydaném malou značkou, jsme jaksi a priori opatrní: pročpak ta legenda asi nemá smlouvu s velkou firmou jako někteří jiní z jeho ranku a generace? U Jacka Bruce ale tahle opatrnost není na místě. Album Shadows In The Air sice není sestaveno výhradně z novinek, ale je výborné a o to zajímavější. Bruce se vrátil k mnoha svým skladbám, až k prvnímu sólovému albu po rozpadu The Cream Songs For A Tailor (Boston Bell Game 1967, He The Richmond), vzpomněl i éry West, Bruce & Laing (úvodní Out Into The Fields), sáhl i na své album z roku 1980 I've Always Wanted To Do This (Dancing On Air), novou skladbou Directions Home (For Tony Williams & Larry Young) potvrdil, že jazzové období se skupinou Lifetime stále považuje za důležitou etapu své kariéry. V takové společnosti nepůsobí zařazení Sunshine Of Your Love a White Room jako vykalkulovaný pokus o vylepšení pozice na trhu pomocí trvající slávy The Cream. Ostatně Bruce je jejich autorem a v oněch dvou věcech s ním i zde hraje Eric Clapton a ne nějaký surogát.

Většinu ale mají nové věci, složené pro toto album. Převážně v týmu s expertem č. 1 na 'latinu' Kipem Hanrahanem, s nímž Bruce spolupracoval již v roce 1995 na desce Monkjack. Hanrahan si s sebou přivedl své perkusisty, bubeníka a dechaře, kteří citlivě vyhověli Bruceově obsesi pro iberoamerické rytmy, aniž by se jej snažili převálcovat. Ve Vernonu Reidovi (Living Colour) našel Bruce přesně takového kytaristu, jakého pro své komorní a neefektní - v dobrém slova smyslu - písně potřeboval. Vnější efekty, které by posluchače, zvláště ty věci neznalé, 'nakoply' hned na první poslech, na Shadows In The Air totiž vůbec chybí. Můžeme se tak plně soustředit, aniž bychom se ovšem museli nějak zvlášť nutit, na dokonalá aranžmá, Bruceovu stále invenční baskytaru a především na jeho stále vynikající pěvecký projev. V této souvislosti je zajímavé, že u The Cream začal zpívat vlastně z nouze, protože skupina neměla specializovaného vokalistu. Bruceův hlas neutrpěl od časů The Cream postřehnutelné škody a i ve výškách je intonačně jistý (Milonga, White Room). Za pozornost stojí také blues Windowless Rooms s hostujícím Dr. Johnem na varhany. Snad nejkrásnější skladba Dark Heart vede myšlenky až někam k We're Going Wrong z alba The Cream Disraeli Gears. Někdy je dobré vědět,že staří přátelé jsou stále stejní a neblbnou.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01