6.4.2006 | Autor: Jindřich Göth

Sony BMG (55:49/59:13)
Obě živá alba už dávno patří do zlatého fondu nejen country, ale hudby jako takové. S Johnny Cashem to v šedesátých letech nevypadalo nijak slavně, když tu dostal spásný nápad. Uspořádat koncert pro odsouzené ve folsomské věznici a následně ho vydat na albu. Byl z toho naprostý komerční trhák a jeden z nejslavnějších živáků všech dob. Ostrý, plechový zvuk, okořeněný vyvoláváním vězňů, spontánně reagující publikum a Cash s doprovodnou kapelou v životní formě. Skladby jako Cocaine Blues, 25 Minutes To Go či I Got Striper skřípou a uhání jako ten Orange Blossom Special. Cash zpívá o desperátech a vyvržencích a neodpustí si občas nějaký ten vtípek. To když rozdováděné mukly upozorňuje, že vzhledem k tomu, že bude koncert nahráván, nesmí se něhem produkce říkat slova jako shit, hell nebo fuck.
Podobně nekompromisní a až punkově našlápnutý je záznam z vězení v San Quentinu. Obě alba nyní vycházejí ve společném balení, takže pokud chcete vlastnit opravdu to nejlepší od Johnnyho Cashe, neváhejte ani minutu.

Zlatý hřeb: atmosféra, autentická jako nic jiného
Zní to jako: country hrané na speedu

Body: