19.7.2006 | Autor: Jaroslav Riedel

Universal (69:24 + 67:19)
Těžko hledat lepší příklad dokonalého nevkusu. Banální melodie, jednotvárné aranže, příšerné texty, úmorně unylý zpěv. Pokud Jakub Smolík sáhne k přejatými písním, mnohdy docela dobrým (Charles Aznavour, Petr Novák, Lionel Richie, skupina Projektil), má neuvěřitelnou schopnost dělat z nich lepkavé, odpudivé kýče, zcela zbavené původních kvalit. Většina skladeb je ale tak špatná, že se na nich už ani nedá nic zkazit. V bookletu chybí téměř jakékoli informace, na obálce je pravopisná chyba – vydavatelství si zjevně uvědomuje, že věnovat tak otřesnému dvojalbu nějakou péči je zhola zbytečné.

Zlatý hřeb: nic
Zní to jako: Eva a Vašek

Body: