Imodium: Polarity
1.9.2010 | Autor: Petr Korál
Supraphon (31:48 + 33:31)
Kdeže někdejší naivní grunge časy v případě skupiny Imodium jsou! Nejen stylově, ale hlavně kvalitativně. Polarity jsou zatím jasně nejdospělejší, nejchytřejší a vůbec prakticky po všech stránkách nejpřesvědčivější album souboru. A zároveň taky album nejtvrdší, protože takhle nabroušeně, aniž by ovšem pozbyli schopnost šperkovat své skladby i náležitě zdobnými a někdy vysloveně hitovými melodickými motivy (slyšte Břehy nebo Spojení), tito broumovští rockeři ještě nikdy nezněli.
Tedy aby nedošlo k nedorozumění, mluvíme-li o tvrdosti: doposud byla řeč o prvním CD počinu Polarity. Ty však obsahují ještě druhý disk, na němž jsou tytéž skladby natočené unplugged. A že ani tento způsob hraní Imodiu rozhodně není cizí, o tom svědčilo už předloňské živé album Akustika. V „odpojených“ verzích navíc svou vokální troškou do mlýna přispěli hostující Honza Křížek, Martin Zeller a Michal Hrůza, přičemž zejména vklad toho posledně jmenovaného lze považovat za jednoznačné obohacení.
Zlatý hřeb: Kluci nepláčou, Břehy
Zní to jako: dosud nejlepší deska Imodia
Body: