5.5.2013 | Autor: Lukáš Nevola

RCA/Sony Music (50:48)
Debutovou deskou Happiness vyrylo britské duo Hurts výraznou rýhu do povědomí milovníků kultivovaného popu. Novinka Exile od prvních tónů neskrývá, že si dvojice Theo Hutchcraft & Adam Anderson hodně lámala hlavu, jak úspěch prvotiny potvrdit a rozvinout. Místy se zdá, že možná až moc.


Mluvit o podbízivém kalkulu by asi bylo příliš, nelze ovšem přehlédnout, že album jde posluchači důsledně vstříc i za cenu zaměnitelné konformní líbivosti. Pánové ale nejspíš i tentokrát moc dobře vědí, co dělají, a těžko by se hledal důvod, proč by tato směsice syntetického popu a postmoderně eklektického soft rocku neměla zabodovat. Místy je to snad až příliš čitelné a průhledné, ale nikdy přes čáru dobrého vkusu.

Asociace na epické velikášství Muse či Coldplay neublíží, na rozdíl od jmenovaných totiž Hurts neztrácejí smysl pro jistou uměřenost a decentně melancholickou eleganci. Jejich písničky zkrátka neuslyšíte na pouti u kolotočů.

Zlatý hřeb: Exile
Zní to jako: moderní synth pop s ambicemi hrát nejvyšší hru

Body: