11.6.2004 | Autor: Jaroslav Špulák

Britská pětice Hundred Reasons byla při vydání svého dva roky starého debutu Ideas Above Our Station přímým a přímočarým zjevem. Nechtěla být nutně nu-rocková, zůstala ostrovní (ohebná) a z uvedeného módního doplňku velmi šikovně čerpala. Navíc jí bylo všude plno, což bohužel nevydrželo dlouho.


Na světě je nyní druhé albové pokračování z její neznámo jak dlouhé cesty. Dlužno hned zkraje podotknout, že se rázně změnila. Ne každému to bude po chuti, protože pokud o něco ve své nové tvorbě přišla, potom o přímočarost. Nové písně si zapamatujete mnohem hůře než starší, zvykat si na ně budete déle. Nemají prvoplánový švih, spíše vtahují postupně. Ale vtahují.


Pravda, jsou mezi nimi tažné lahůdky typu What You Get nebo Savanna, je jich ovšem minimum. Hundred Reasons zapracovali především v oblasti aranží a dynamičnosti. V tomto ohledu je deska na některých místech takřka detailně dotažena (Pop, My Sympathy, The Great Test), dýchá hudební a skladatelskou chytrostí. K tomu přidává volnější pasáže, z nichž zanedlouho jako gejzír vysrší energie, jež v kapele nenápadně dříme.


Hundred Reasons na druhém počinu dospěli. Je jasné, že nesměřují do hitparád, ale mezi kapely, za které by měla mluvit zručnost. Dobrá volba, byť se to často nenosí.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/05