12.5.2002 | Autor: michal nanoru

Escape/EMI Czech (53:55)
Možná si myslíte, že remixy Double Happiness pochválím už jenom proto, že mi bubeník Priessnitz málem narval paličky do všech tělních otvorů (nekecej, Kolompár si do putyky nářadí nenosí - pozn.ed.). A zrovna ne. Já ji pochválím čistě proto, že to je jedna ze dvou nejlepších remixových desek na území tohoto státu. Za prvé - není bezradná. Není jen zajímavá, ale taky poslouchatelná. Remixéři se snažili, docvaklo jim, že remix není bohapusté znásilnění tracku svým beatem, ale práce s náladou. A vlastními nápady. Skopli experimentátorské ambice pro tři zhulence v Puntu pod pult a drželi se písničky. Za druhé - to především - přestože se stylově roztahuje všude možně, drží pohromadě jako voliči KSČ. Především díky výjimečné vlastnosti sladkého hlasu Valerie Chauvey. Ta totiž vychází vítězně z latino jazzy lounge slovenských Veneer, kytarového trip popu Hooyera (aka JP Muchowa - opět ve formě, vítej na trávníku), příjemného jazzy housíku Loud, Touchwoodova napínavého breakbeatu, dokonalého atmosférického oldskoool breakbeatu Subsonic (vrchol sbírky), načevovského Karziho (Southpaw), filmové 'cossanovy' Borise Carloffa, trancových Bullerbyne, trip dubu Pabla + Husse, křupání sněhu DJe Blue a Clada i arabsko kytarového housíku Carlose de Paolo a Disorientra (Roe- deer). A vám je celkem putna, že posloucháte už potřetí Sommeil, páč si toho jednoduše nevšimnete. Valerie by mohla zpívat s jedním každým z nich a my bychom jásali. Jásejme. Teď.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/05