21.1.2003 | Autor: Petr Korál

Sokol's Power Voice (43:45)
Zapřisáhlý intelektuál Harleji těžko kdy přijde na jméno, natož na chuť. Nejspíš by se shodil u svých neméně zarputilých kolegů. Ale ono se to vlastně týká nejen intelektuálů, ale i spousty tzv. normálních rockových posluchačů. A přitom... házení téhle party do jednoho pytle s českým tancovačkým brakem bylo, je a snad i nadále bude jedním velkým omylem. Na to je až příliš zábavná a muzikantsky vyspělá, třebaže její písně nikdy nebyly o přemíře not a akordů a dechberoucích kompozičně-aranžérských záludnostech.

V pořadí už páté album Harleje je jeho dosavadním uměleckým vrcholem. Tři noví členové, kteří zároveň zuřivě thrashují v kultovním Debustrolu, zaváli do projevu kapely tolik potřebný čerstvý vítr. Ale ačkoliv pětice ve svém výrazu zvukově znatelně přitvrdila (i když na druhou stranu... třeba v Odcházím zní jako nějaká pohodová kytarovka!) a pokropila ho novou porcí živočišnosti, nejen proto tahle deska - doufejme - odstartovala úplně novou kvalitativní kapitolu Harleje. Jde především o samotné písničky. Taková koncentrace mimořádně nosných riffů a přirozeně 'vemlouvavých' melodiíse ještě na žádném albu souboru nevyskytovala. Navíc se Harlej rozmáchl od v podstatě poprockových uvolněných popěvků přes štiplavou heavy rock'n'rollovou polohu až po jedovatě metalizující bušení a sestavil nečekaně barevnou kolekci, završenou předělávkou nikdy oficiálně nevydané sugestivní skladby Oči na dně moří (z dílny někdejší skupiny Brian, v níž působila ústřední dvojice Harleje Šafránek - Rauer) a koncertně už dávno prověřenou coververzí slavného filmového popěvku Lásko má, já stůňu. Navíc kolekci plnou hudebních vtípků (čímž zdaleka nemyslím jen parafráze Kabátu a Visacího zámku v prvních dvou skladbách desky), zachraňujících občas přece jen chybějící, zadrhávající či překotně z prstu vysávaný vtip textový.

Ovšem pánové: to si vážně myslíte, že vykradený geniální kytarový riff The Kinks (You Really Got Me) v Sandře nikdo nepozná? Argument, že jste si tuhle věc vypůjčili z repertoáru mosteckého spolku Sandra a její vembloudi, na tom nic nemění...




Body:

Psáno pro: &musiQ 2003/01