17.5.2010 | Autor: Roman Jireš

EMI (56:15)
"Nikdy z nás nebudou Kabáti," zpívá na bilančním albu kapela Harlej, která vydává v patnáctém roce svojí existence bilanční nahrávku Harlejland. No nebudou, ale hůl bych nad nimi nelámal. Sympatické na téhle bandě je už to, že se nejedná jen o narychlo posbírané best of, ale skupina znovu nahrála všechny písně, které se nyní více přiblížily koncertním verzím. Ty starší navíc nově přezpíval současný vokalista Harleje Tomáš Hrbáček, jenž až překvapivě lehce nahradil původního zpěváka Vláďu Šafránka.
Co tedy čekat od Harleje? Rozhodně chytlavé melodie, vyřvávané sborové refrény, image vyvrhelů společnosti a sex, chlast i drogy v textech. Harlej je rozhodně silnější ve skladbách určených pro "vylízané a vyhulené" fanoušky, než když se snaží být vážný, jako v poměrně nudných kouscích Proměna nebo Zemětřesení. Naopak svůj je tenhle soubor v halekačkách typu Přirození, Svařák nebo Živého mě nedostanou. Příliš se bohužel nepovedl nový cover Pověste ho vejš, oproti verzi s Šafránkem mu chybí napětí a zbytečná je v tomto případě účast Českého národního symfonického orchestru. Ale jinak dobrý.

Zlatý hřeb: Svařák, Přirození, proč pocit mám
Zní to jako: zábavná kapela pro kluky z učňáku

Body: