23.10.2007 | Autor: Leoš Kofroň

Indies Scope Records (56:20)
Dalším v dlouhé řadě tuzemských básníků, jejichž verše se dočkaly zhudebnění, stal se Bohuslav Reynek. Čímž je zároveň vysvětlena zdánlivá hrubka v názvu alba. Moravská kapela Hukl (přesmyčka slova hluk) byla jeho poezií natolik okouzlena, že se rozhodla věnovat jí samostatný hudební projekt. Původně folkové kytarové duo (Karel Kloupar a Petr Hudec) se postupně rozšířilo o primáše ze Starého města, houslistu a zpěváka Petra Číhala a jazzového kontrabasistu Ondřeje Maňáka. Ani toto obsazení ovšem nestačilo na pokrytí všech nálad Rynkových básní, proto si Hukl přizval ještě řadu hostí. I přes nástrojovou pestrost a různorodost hudebních motivů, převládá pocit intimní ztišené atmosféry, která dává vyniknout posmutnělé libozvučnosti Rynkových veršů. Navzdory tomu, že jejich pěvecký přednes je až příliš plachý a výrazově bezbarvý.

Zlatý hřeb: Míjení
Zní to jako: zamýšlená hudební pocta básníkovi, po níž je příhodné obrátit pozornost ke čtené podobě Rynkových básní

Body: