16.11.2013 | Autor: Petr Mezihorák

Temporary Residence Limited (50:31)
„Black tar“ je druh heroinu podobný asfaltu. Když si ho aplikujete injekčně, hrozí, že vám roztrhá žíly. V Evropě není příliš známý, konzumuje se především v ulicích měst amerického západního pobřeží, kam se dováží z Mexika a Kolumbie. U nás se s ním člověk přesto může přeneseně potkat, a to v podobě podivně krásného rokenrolu Black Tar Jesus. Black Tar Prophecies 4, 5 & 6 od portlandské kapely Grails je pokračováním série proroctví, která začala stejnojmennou deskou s pořadovými čísly 1, 2 & 3. Na té byly seskupeny vinyly vydané pod tímto tajemným označením postupně v průběhu roku 2006. V době vypuštění prvních Black Tar Prophecies měli Grails na svém kontě dvě vysoce ceněná alba The Burden of Hope a Redlight. Letošní pokračování proroctví přichází po dalších čtyřech albech, kdy především poslední Deep Politics z roku 2011 znamenalo pro mnoho lidí, včetně mě, zásadní přelom a jedno z nejlepších hudebních alb vůbec. Grails jsou instrumentalisté, kteří se snaží svými skladbami vždy něco říct. Čím se tato alba pod praporem proroctví odlišují, jde o nějaký koncept?


Black Tar Prophecies 4, 5 & 6 začíná písní I Want A New Drug, za ní následuje Self-Hypnosis. Podobně bylo Black Tar Prophecies 1, 2 & 3 zahájeno skladbami Back To The Monastery a Bad Bhang Recipe. Bhang je tradiční indický nápoj nebo i hmota určená ke kouření připravená z konopí. Pletl by se ale ten, kdo by Grails podezříval z prvoplánové snahy tematizovat drogy nebo snad dokonce z jejich propagace. Obě alba obsahují skladby věnující se rozkladu, úpadku, moci, ale i procitnutí. Drogy jsou pouze jednou z metafor. Protože každé z proroctví vyšlo původně v limitované edici jako umělecky zpracovaný vinyl, mnoho fanoušků se o jejich existenci dozvědělo, jak se píše na webu vydavatelství, až když byly vyprodané. Proto Grails a jejich vydavatel s určitým časovým odstupem sestavují i kompilace v klasickém formátu.

Black Tar Prophecies 4, 5 & 6, to jsou vlastně bez výjimky velmi melancholické skladby, často založené na akustické kytaře nebo klavíru. Písně obvykle nemají konkrétní pozadí z bicích, tak jak je u Grails zvykem, jsou hodně meditativní, introspektivní, do člověka se vsakují pomalu a postupně. Fascinující kytarové nebo klavírní melodie zní na abstraktním podkladu syntetických pásem, jednotlivé zvuky jsou vrstveny na sebe, nejpodstatnější vlastností proroctví je atmosféra, která je do textu přes veškerou snahu nepřenositelná. Grails do své Black Tar série projektují ty nejintimnější a tím pádem také nejexperimentálnější nápady, skladby, které by na jejich silných a sebevědomých albech zanikly. Je to velmi moudrý způsob a odměnou jsou kompaktní desky, po jejichž poslechu má člověk příjemný pocit souznění a určité očisty.

Zlatý hřeb: Self-Hypnosis
Zní to jako: noc strávená v přístavu v Los Angeles

Body: