Gorillaz: G-sides
3.6.2002 | Autor: michal nanoru
Parlophone/EMI Czech (37:45)
Další deska, která v kroužku nemajetných sběratelů singlů bezpečně zvedne index ČT-Sebevraždy. Ostatní, které singly zajímají asi jako jestli si Freddy Kruger čistí zuby, utíkají do garáže pro kladívko, plíží se pro sestřiččino prasátko, rychlým kmitem vraždí a nasedajína nejrychlejší MHD s úmyslem být v CD shopu dřív než soused. To by byl návod - a teď proč.
Ach jo. Co na to říct? Nebýt tří nevětších hitů Gorillaz v remixech a nebýt nanoru sběratelem singlů (smůla, mě do harakiri nedotlačíte. Ještě ne...), asi bych těžko poznal, že nejde o regulérní novou desku. Ale vy ji tak můžete brát. Béčka a raritky jsou sice o něco introvertnější, hiphopovější, instrumentálnější a těžší na žaludek než matroš na debutu, ale kvalita je shodná. Ověříte si, že v takhle nestandardním spojení je pořád invence, žeby s ní mohli porážet vorvaně. A že konjunkce Albarnova frackovského písničkářství (deska končí 12D3, albarnovskou smuténkovou standardou, ne snad formátu No Distance Left To Run či Dying Isn't Easy, ale...), Automatorovy neokoukané producentské vychytralosti a inteligentních moderních zvuků prostě likviduje jackpot sázkové hry Coolest of tha muthafukin year. Chápejte, pokud někdo s ledově namalovaným ksichtem vypustí naprosto bezchybně vystavěný track jako Left Hand Suzuki Method, vostrej abstraktní hip hop se samplem kompletně zmaštěný dvojice klavírista-houslista z Divokého Západu, japonským povídáním, filmovými smyčci, hulákáním a čertivědičimeště, nevíte zda máte tancovat nebo se smát, pustíteto do rádia, volají vám lidé a sprostě nadávají, tím to nekončí, páni, jízda, pak v těch magorech musí být něco geniálního. Vtip, inteligence, talent, chytlavost, švih, zajímavost, zábava, nadhled, city, nápaditost, experimentátorství, umění - šampon X v 1. G-sides jsou prostě dokonalé. Kdybych měl brát tohle jako měřítko pro všechny desky rarit, béček a remixů, obstály by jenom Pisces Iscariot od Smashing Pumpkins. Zbytek byste našli v kontejneru před nanorovým domem. Jo, tahle deska vystačí na hodně dlouho.
Víc než z mých slz dojetí to asi pochopíte, když si tu desku... seženete.
Body:
časopis Rock&Pop 2002/03