20.1.2003 | Autor: Alex Švamberk

CoraZong/Globus Music (55:51)
Ghoultown reprezentují současnou podobu psychobilly, obohacenou o celou řadu dalších stylových prvků, které však písně nezbavují typického drive ani temnoty. Nasazením, divokostí a pochmurností se dokonce blíží australsko-berlínským Once Upon A Time. Podobně jako oni nebo Nick Cave v období Henry's Dream čerpají i z country, ale jdou ještě dál - blízkost mexických hranic je přivedla až k vášnivým španělským motivům.

Označení psychobilly je do jisté míry zavádějící, je to spíš směs tex-mex a psychocountrybilly. Countryové motivy a cashovský polomluvený projev se mísí s divokým rockem, jaký se hraje o apokalypse, a nad tím vším zaznívají břeskné tóny jerišských trubve španělském duchu, provázejících nástup toreadora k poslední rozhodující corridě s pekelným býkem.

Ghoultown sice projevují lásku k braku, pro reprezentanty stylu typickou, nežijí však v rockabilliové minulosti načesaných kohoutů a růžových cadillaků. Libují si v šestákových hororech a comicsech, které ještě prokládají sešitovými kovbojkami a mexickou zálibou v symbolech smrti, před přebíráním obskurních rockandrollových hitů však dávají přednost psaní vlastních skladeb. Daří se jim tak vytvářet působivou náhražku dryáčnických kramářských písní, které nepodlehne jen vyabstrahovaný intelektuál, jenž si myslí, že hudba, u které se nenudí, není kvalitní.

Psáno pro: &musiQ 2003/01