31.3.2007 | Autor: Josef Rauvolf

Mute/EMI (40:05)
Tak se nám prý téměř padesátník Cave rozhodl opět si zabouřit, ostatně slyšet to bylo již při podzimním pražském koncertě, kdy do toho on i kapela řezali jako hluchý do vrat. Kdesi jsem četl, že prý má být tenhle odskok, kdy si Cave chce odpočinout od The Bad Seeds, návratem k The Birthday Party, což je samozřejmě blbost – vracet se přeci nejde, zvláště pak ne k hladovým letům, kdy Cave začínal. Byl mladý, naštvaný, neměl kde bydlet, chlastal první ligu, o drogách nemluvě. Dnes už je to zralý muž, ví své, a tak vůbec. Takže: návrat rozhodně ne, inspirace jistě. Pokud se tedy na debut příležitostného sdružení Grinderman (hezký název, není-liž pravda!) podíváme z tohoto úhlu, je vše OK. Od prvních tónů překvapí náležitě drsný, agresivní zvuk, roztrhané struktury skladeb, agresivní hra. Velkou posilou je Caveovi jeho občasný spolupracovník, houslista a kytarista Warren Ellis (známe ho z dobře ujeté party Dirty Three, s Cavem napsali muziku k Caveově drsnému westernu The Proposition a hrál i naposled v Praze), ze kterého by měl Paganini jistě radost, anžto šmydlá na housle jako Jimi Hendrix. Také další hoši do celkového pojetí dobře zapadli, a přestože jsou pod hudbou podepsáni demokraticky všichni, často slyšíme typické Caveovy postupy. Zde ovšem v řádně pálivém nálevu. A celé je to výtečné potvrzení, že i bokovka může být zcela plnohodnotným počinem.

Zlatý hřeb: When My Love Comes Down
Zní to jako: když se baladýř potřebuje vyřvat do světlíku

Body: