14.11.2003 | Autor: Jindřich Göth

DiFontaine Records/BMG (54:45)
- Ty vole, vypadáš dost zničeně, cos dělal?
- Ani se neptej, přijeli na návštěvu kámoši, který jsem dost dlouho neviděl a protáhli mě snad všema klubama, co tady jsou.
- A kde všude jste byli?
- Já už ti ani nevim. Nejdřív jsme šli do nějakýho rokáče, pak mě vytáhli na jazz. Potom že prej maj chuť na hip-hop, tak jsme šli do toho klubu na rohu, tam to přece znáš. Počadili jsme kapku...
- ...a co?
- Jo, to kdybych věděl. Jeden z nich že prej teď je ten správnej čas na pořádnej rokec. Tak zas dál. Tam padly další piváky, špeky a ráno mám dost zamlžený. Jenom si vzpomínám, že jsme končili někde v bytě a hrála nějaká pohodička na uklidnění. Uf, to byla noc. Hlava mě bolí, nohy od toho přesouvání taky bolí, děs.
- Ty seš ale vůl, to nevíš, že votevřeli novej klub, kde se hraje všechna tahle muzika, cos vyjmenoval? Příště už se nemusíš kodrcat z klubu do klubu.
- Fakt? A jak se to jmenuje?
- Poppy's. A vedou to týpci, který si říkaj Fun Lovin' Criminals.
- A je to tam dobrý?
- Už jsem tam byl několikrát a výborný. Vřele doporučuju.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/11