5.7.2004 | Autor: Pavel Zelinka

Front Line Assembly jsou společně s Project Pitchfork jedinými spolky, jež bez přerušení táhnou káru čistého EBM i v posledních 5 letech, které tomuto stylu nepřály. Navíc před fanoušky přichází v obnovené, nejsilnější dvojici Bill Leeb, Rhys Fulber. Co to znamená prakticky? Rhys Fulber je rozený melodik, jenž má za sebou v poslední době spíše popově-etnické projekty (Delerium a Conjure One). On vždy přinášel onen ceněný melodický vklad, s jeho odchodem se vytratil. Zvukově hluková houština byla logicky prosekána, skladby prosvětleny. Místo civilizačních ruchů slyšíme ženské vokály, klávesové či smyčcové (!) vyhrávky. O to více vynikne kontrast na poměry Front Line Assembly přístupné hudby a nihilistických textů, které jsou snad ještě skeptičtější než dříve. Posledním výrazným znakem této desky je spíše střední tempo - vypalovačky Maniacal a Fragmented jsou výjimkou. Však už pánům taky není osmnáct.


Žánrový vrchol poslední doby, i když zcela nečekaně se hlásí s novou deskou po 9 letech také další legenda, vancouverští Skinny Puppy. Uvidíme, jaký závěr přinese porovnání.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/06