6.4.2010 | Autor: Michal Husák

Century Media/EMI (49:11)
Helsinští Finntroll jsou jedním z nejprofláklejších tahounů současné folkmetalové vlny a aktuální, již šestý albový počin zdařile koresponduje s pozicí zavedené, sebejisté veličiny. Nifelvind je poslechově snazší a lákavější deska než předchozí, malinko rozkolísaná Ur Jordens Djup. Kapela často stíhaná personálními proměnami znovu chytila správný tah, optimálně vyvažuje kytarovou řezavost s bohatými zvukovými legráckami okolo. Charakteristické chytlavé hopsání se v nových písničkách chytře prolíná s pompézními pseudosymfonickými aranžemi. A potvrzuje se, že není na místě, když kdekdo Fintroll považuje za vytlemená paka. Jejich muzika je sice (bez zlého podtextu míněno) programově zábavná, ale má i vážnější pozadí a hlavně není zdaleka tak lacině podbízivá a jenom prvoplánově chytlavá, jak se občas traduje. To vše navíc získává zřetelnější obrysy díky výbornému zvuku, což je další faktor, díky němuž může být Nifelvind deskou, která kapele znovu vylepší renomé.

Zlatý hřeb: Solsagan
Zní to jako: orchestrální folk metal


Body: