7.8.2009 | Autor: Petr Korál

Rhino/Warner (65:55)
V tomhle státě poněkud nedoceněná americká parta rekapituluje povedenou výběrovkou, která jasně dokumentuje všechny hlavní devizy Filter. Což jsou v první řadě neskutečná naléhavost všech složek projevu a zároveň hudební originalita.
Filter prostě dělají tvrdý rock trochu jinak. Nehrají ani metal či jeho různé novodobé variace, ani hardcore (či jeho různé novodobé variace), ani EBM. Z každého z uvedených žánrů si vzali, co potřebovali, promísili v šejkru svého vlastního hudebního pohledu a výsledek chutná naprosto ojediněle. Nabroušené kytarové partie střídají úseky poklidnější, nechybějí ani občasné vyloženě hitové, téměř popové momenty (překrásnou melodií se může pyšnit zejména song The Only Way) nebo decentní koření v podobě kláves a samplů. A navrch přičtěte frontmana Richarda Patricka (před lety člena Nine Inch Nails) a jeho ohromnou škálu výrazových prostředků, od naléhavého řevu po takřka bonovsky vroucný zpěv.
Emoce z této kapely jen tryskají, a přitom nejde o žádné módní EMO...

Zlatý hřeb: Soldiers Of Misfortune, I’m Not The Only One, The Only Way (Is The Wrong Way)
Zní to jako: opravdový emo rock

Body: