7.10.2004 | Autor: Martin Zoul

Sony Music Bonton ( 53:25)
Názory na novou desku FBS se různí. Prý nejde o nic nového, už pilotní singl Slash Dot Slash (pokud to nevíte, tak se tu řeší autorova fóbie z internetu) zněl přece jako typická fatboyovina. To je sice pravda, i přes to je ale Palookaville hodně dobrou a zábavnou deskou.
Na rozdíl od posledního alba Mobyho, jehož postavení v rámci taneční scény je s tím Fatboyovým srovnatelné, není novinka FBS založena na pouhém variování osvědčeného skladatelského modelu. Slibovaný hip-hop se sice nekoná, zato je tu spousta kytar a celkový zvuk nahrávky se tak trochu blíží tomu, o čem jsou v současnosti Blur.
Fatboy si prý příliš nelámal hlavu s pořadím skladeb na albu - následují přibližně tak, jak je autor nahrál. Pokud je to tak, smekám před jeho intuicí! Zatímco jeho poslední opus trpěl určitou vatovitostí, tady je pořád co poslouchat a hlavně je proč se k téhle desce vracet.
Ukazuje totiž cestu, kterou se bude zakrátko ubírat veškerý střední proud elektronické hudby: cestu všeobjímající stylové koule. Take it or leave it!


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop /