1.8.2004 | Autor: Martin Zoul

Faithless nikdy nechybělo přesvědčení o vlastní výjimečnosti. Zkuste o ní ale někoho přesvědčovat poté, co jste vydali tak slabou desku, jakou byla před třemi lety Outrospective! Rollo, Sister Bliss & spol. na to šli od lesa a s cílem natočit své nejpřístupnější album. Všechny skladby na No Roots jsou proto v jedné tónině a navíc jsou smíchané do sebe, takže vás při poslechu neruší žádné pauzy - vlastně jenom jedna, která odděluje první část desky, která je zaměřená spíše na texty (Rollo používá v bookletu hezké slovo "wordy") od druhé, instrumentálnější.

Problémem je, že ta upovídanější část je prostě lepší. Hudební podklad tu vytváří nevtíravou kulisu pro Maxi Jazzův ospalý flow a výsledek připomíná nahrávky philadelphské rapové básnířky Ursuly Rucker. S tou spojuje Faithless na téhle desce i jistá společenská angažovanost textů, jen se tématika změnila z proženské na protiválečnou. Není to nic hlubokého, oproti halekání "god is a DJ" ve stejnojmenné skladbě je to ale i tak posun.

Faithless umí výborně vystihnout náladu, spíš než o písničky jde vlastně o takové hudební črty. Kdo se s tím spokojí, toho bude kapela na desce No Roots dobře bavit.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/07