16.1.2003 | Autor: Daniel Vojtíšek

Reprise/Warner Music (59:34 & 56:16)
Eric Clapton neztratil ani v pokročilém věku improvizační invenci, hraje-li na koncertě. Jeho kytarová sóla jsou i dnes zážitkem stejně, jako za časů The Cream. Kompletní záznam koncertního programu z turné k poslednímu albu Reptile to dostatečně průkazně předvádí. Program je sestaven efektně, nevynechává jedinou - podle reakcí publika soudě - 'povinnou' skladbu ze všemožných období Claptonovy sólové kariéry. I na ty The Cream se ve druhé půlce dostane (Badge, Sunshine Of Your Love). Viděl jsem jeden koncert tohoto turné v Německu. Když jste přítomni v sále, je Claptonův koncert velkým zážitkem nejen proto, že legendárního kytaristu vidíte poprvé naživo s více než třicetiletým zpožděním. Záznam naCD bez vizuálního vjemu*) už takové emoce nevzbuzuje a při poslechuse neustále vkrádá srovnávání s jiným Claptonovým koncertním albem, dosud nepřekonaným Just One Night z roku 1980. Doprovodná kapela je sice výtečná, zvláště rytmika Nathan East (baskytara) a Steve Gadd (bicí), ale z nahrávky to celé působí přece jen o poznání chladněji. Postprodukci záznamu bylo zřejmě věnováno víc času a úsilí, než bylo třeba. Snaha producenta Simona Climieho přiblížitse zvukově současnému hlavnímu proudu popu, jež byla znát na Claptonových posledních studiových albech, je zde, u koncertního záznamu, až příliš zřejmá. Škoda. Zvlášť ty staré notoricky známé skladby tím trpí.

*) Abychom byli úplně přesní, na každém disku dvojalba je po jednom videu k pohlížení na počítači. Aspoň tak.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2003/01