14.4.2007 | Autor: Josef Rauvolf

Silver Rocket (28:37)
Chebští Esgmeq jsou krásným důkazem, že parádní muziku lze dělat i mimo takzvaná kulturní centra. A někdy, podobně jako třeba v případě ústeckých Houpacích koní, je to naopak plus, stranou módních trendů a hospod si mohou dělat skutečně to své. A do center kdykoliv zajet... Esgmeq jsou ostrá parta a taková je i jejich muzika, naštvaná, nabroušená, rozdávající rány. Když hned úvodem alba zazní: „Nenávidím tě, přísahám,“ lze to chlapcům věřit, není to rozhodně nějaká zpovykaná póza. To ani náhodou, na to toho mají již dost za sebou. Kapele to skvěle hraje, samozřejmě i zásluhou Ondřeje Ježka, kterému se podařilo Esgmeq adekvátně nahrát, album má patřičnou syrovost a živost. Kytarové party sice chvílemi – ale opravdu jen chvílemi, a se ctí – připomínají kalifornské Dead Kennedys, jinak ale těžko hledat kapelu, jež by u nás takhle zněla. A působila. Tím je myšleno zcela autentické naplnění toho, co kdysi dělalo z rocku tak vzrušující záležitost. „Co se to kurva děje?“ ptají se v divokém rokenrolu. Odpověď už si musí najít každý sám.

Zlatý hřeb: Zářez
Zní to jako: Dead Kennedys na speedu

Body: