18.12.2004 | Autor: Roman Jireš

Mercury/Universal Music (52:05)
Elton John je sice stále vděčným soustem pro bulvární tisk, ale poslední opravdu dobré album Made In England natočil v polovině devadesátých let. Po slabších deskách, výběrech hitů a mnoha projektech s jinými muzikanty jsem novinku pojmenovanou podle ulice v Atlantě, kde tenhle pozoruhodný hudebník žije, očekával s velkým napětím. Věřil jsem, že po zprávách o tom, koho si chce výstřední gay vzít za muže, jak zase pourážel své kolegy či co dělá se svým velkým majetkem, jsem chtěl konečně slyšet pořádnou eltonovskou muziku. A dočkal jsem se. Ve spolupráci se svým dlouholetým parťákem, textařem Bernie Taupinem, nevytvořil žádné závratné dílo, ale poctivou desku s náznaky geniality plodných sedmdesátých let, kdy Elton chrlil jeden hit za druhým.
Novinka, kterou si sedmapadesátiletý skladatel poprvé v životě sám produkoval, přináší tucet solidních písní. Rozporuplný chlapík za pianem Yamaha například v Turn The Lights Out When You Leave dokázal, že má stále nadání pro velkolepou rozmáchlost a snesitelný patos, stejně jako pro dramatický přednes (My Elusive Drug). Ještě zvládne být rockově rozjuchaný (They Call Her The Cat) a typicky naléhavý projev (Freaks In Love) stále vnímavé posluchače posadí na zadek. Nic nového, řeknete si po prvním poslechu, ale nemůžete mu upřít obrovský cit pro melodii a atmosféru. Stejně tak zaslouží ocenění drobné vychytávky typu folkového nádechu Too Many Tears či báječně archaické hammondky I Can´t Keep This From You. Možná se můžeme šaškovství Eltona Johna pochybovačně pošklebovat, ale jako umělec si zaslouží respekt.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/12