26.1.2002 | Autor: Jana Kománková

Mute CS (65:03 & 60:40)
Dvacet a půl roku tu už s námi tihle němečtí alternativci jsou. V dubnu se to slavilo, teď - pod každý industriální stromeček ozdobený kuličkovými ložisky a železnými řetězy, hurá! - je tu rekapitulace druhé poloviny jejich kariéry.

Posledních deset let pro Neubauten znamenalo upevňování pozic a přesvědčování veřejnosti, že jsou skutečně kapela ane jen šílenci. Jsou už mnohem melodičtější, přístupnější, než když začínali se svým rachotem a řvaním. Děvčatům se líbí něžné písně jako Blume a Salamandrina nebo The Garden, kde zpěvák Blixa Bargeld vábně pěje a kapela maluje zvukem hezké krajinky. Muži ocení vygradovanější, třeskutejší ostrosti jako Redukt, Was Ist Ist, obě skupiny příznivců pak ocení třeba hitovku Die Interimsliebenden. Potěší je zařazení čtyř live verzí (Redukt, Ende Neu, Alees was irgendwie nČtzt a I Wish This Would Be Your Colour), pár remixů a množství málo známých tracků. Pěkné!

Rozhodně se vám nepokouším namluvit, že Neubauten nemají své nejlepší roky za sebou, co se týče objevnosti. Jasně, že ten přelom, to buřičství, ta šokující novost jejich hudby je už pryč. Ale pořád se u nich něco děje. Pořád se vyvíjejí, nežijí z podstaty, nýbrž se snaží i ve věku, kdy to mnoho dalších vzdá, přinést něco nového. A daří se jim to: pořád překvapují, i když ne tak, že budete v šoku ležet na zemi.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12