28.1.2004 | Autor: Petr Hanzel

Buď se pražským Dún an Doras zdála škatulka "keltské tancovačky" příliš malá, nebo to způsobilo rozprchnutí se většiny muzikantů do širého světa. Ať už je příčina jakákoliv, podařilo se jim natočit působivé, příjemné a hlavně originální album, na kterém kapela odvážně vykročila novým směrem.


Ze sestavy, ve které natočila debut Bossa Nudski, zůstali pouze zakladatel skupiny René Starhon a zpěvačka Káťa García. Tito dva se však opět obklopili nadanými spoluhráči, kteří zvuk kapely obohatili nástroji jak pro keltskou hudbu tradičními (housle, flétna, bodhrán), tak odlišného etnického původu (tabla, djembé, darbuka, či didgeridoo). Rozhodně se ale nedá mluvit o překombinovanosti. Aranžmá jsou střídmá a procítěná a nástroje spolu žijí v dokonalé symbióze. Písně jsou vystavěné na základech tradičních irských jigů a reelů, melodie však často sklouzávají až do jazzových poloh (výtečná práce flétnisty) a často to v nich díky jižním rytmům perkusí zavoní orientem. Nade vším bdí rytmicky přesná kytara a křišťálově čistý vokál zpěvačky, která suverénně frázuje bezchybnou angličtinou a umně pracuje s dynamikou svého jedinečného hlasu. Závěr: Pokud toužíte po polévce, která vás v sychravých podzimních dnech příjemně zahřeje, je Sweet & Sour správnou volbou.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/01