Down / Superjoint Ritual: II - A Buste In Your Hedgerow... / Use Once And Destroy
10.6.2002 | Autor: Petr Korál
Elektra/Warner Music / Metal-Is/Sanctuary/Panther (66:06 / 50:58)
Down, bokovka lidí z Pantery, Corrosion Of Conformity, Crowbar a Eyehategod, se po dlouhých sedmi letech od vydání alba Nola nečekaně dočkala pokračování. Sestava se lehce změnila posílením panterovské složky (vedle vokalisty Philipa Anselma dnes v téhle skupině působí rovněž basák Rex Brown), muziku samotnou to však nijak významněji nepoznamenalo. Down i napodruhé znějí do značné míry jako Crowbar nebo C.O.C. s jiným zpěvákem (potažmo tedy - pokud bych chtěl být pichlavý - jako Black Sabbath s jiným zpěvákem...). Jízlivec se pak zákonitě musí ptát: jaký má pro kytaristy Peppera Keenana a Kirka Windsteina a bubeníka Jimmyho Bowera smysl vytvářet a hrát v Down téměř to samé, jako se svými mateřskými formacemi? Avšak ze stovek dnešních neohardrockových, neosabbathovských či jak se říká stonerrockových kapel patří Down k tomu jednoznačně nejlepšímu. Takovou hutnost a celkovou šťávu hned tak nezažijete: je slyšet, že Down tvorbu svých velkých učitelů v první řadě pochopili, a ne toliko prostě naposlouchali. I pan profesor Iommi z nich musí mít radost... Byť, pravda, i sebelahodnější pokrm se ve větším množství většinou přejí, a víc než hodinová stopáž CD je až až.
Na každý pád je dobře, že Anselmo se s Down rozvzpomněl na to, že umí skutečně - a jak! - zpívat, nikoliv jen syrově řvát jako s Panterou či zběsile vřeštět jako se svým kanálním blackmetalovým nesmyslem Viking Crown. V další z mnoha svých 'prací na vedlejší úvazek', formaci Superjoint Ritual, však znovu spouští stavidla své agresivity až na doraz. V Superjoint Ritual s ním, stejně jako v Down, opět hraje Jimmy Bower (zde ovšem obsluhuje kytaru, tedy nástroj, který má na starosti i v Eyehategod); zajímavou postavou je také basista Hank Williams III - ano, tušíte správně, jde o vnuka slavné countryové ikony. Pětice na svých internetových stránkách přiznává ovlivnění ze strany Black Flag, Righteous Pigs, Celtic Frost a Voivod: jasně rozpoznatelný je hlavně inspirační podpis těch prvně jmenovaných. SR jsou něco jako rychlý a hodně, opravdu hodně natlakovaný hardcore/punk křížený s vražedně nesmlouvavým - hm, nemohu si odpustit slůvko panterovským - thrash metalem. Nic nového pod rozžhaveným louisianským sluncem, ale výprask to je jako od Muhammada Aliho za mlada, to zase jo. Kdo se chce nechat do krve seřezat od těchto milovníků trávy s mohutným smyslem pro nadsázku, nechť vstoupí do ringu!
Body:
časopis Rock&Pop 2002/06