31.8.2002 | Autor: Daniel Vojtíšek

Sanctuary/Panther (57:41)
Dolly Parton je po Johnnym Cashovi - bavme se jen o žijících - nejen nejprofláklejší jméno americké country, ale také velmi suverénní zpěvačka, která zvládá i tak krkolomné písničky jako Sugar Hill s bravurou nikde jinde neslyšenou. Její nejsilnější zbraní jsou srdceryvné milostné písně. Je nepochopitelné, jak při inflaci emocí dokáže v pěveckém výrazu v Not For Me zůstat důvěryhodná a nepůsobit jako sňatková podvodnice. Ale musí zůstat stát na své parketě. Její vypjatý projev na pozadí popového aranžmá Hello God svádí k nepříliš lichotivému srovnání s 'trpící# jihoslovanskou zpěvačkou v televizním přenosu z festivalu od Jadranu a ani If jí nedělá dobrou reklamu - popárna 'ozvláštněná# banjem - jsme přece country -je asi nejpříšernějším číslem. Bohužel těch lepších věcí je menšina. Stairway To Heaven samozřejmě snadno svedla k zařazení, protože to je snad nejlepší rocková píseň všech dob, ale... soudnost především.

Minulé album bylo sice bluegrassové se spostou pidlikání na již zmíněné banjo, ale bylo srozumitelné aspoň ve smyslu 'ber, nebo nech být' a nechtělo se tvářit jako cosi, co v žádném případě není.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/08