10.6.2011 | Autor: Petr Korál

EMI (60:04)
Podobné výběry se vždycky strašně těžko hodnotí a autor recenze, který produkci daného interpreta dobře zná, musí nutně asi víc než v jiných příkladech uplatňovat subjektivní pohled na ni. Jak se mi tedy zamlouvá „výcuc“ toho údajně nejlepšího z dílny rozverných úvalských pub/celt/rockerů Divokej Bill?
Inu jak se říká: kopytem sem, kopytem tam. Tedy částečně ano, ale na druhou stranu bych osobně takový výběr sestavil z, řekněme, poloviny úplně jinak. Samozřejmě, že většina těch nejzásadnějších a fanoušky nejžádanějších věcí tu nechybí, ale mně dost citelně scházejí tři písně z prvních dvou alb, které považuji za možná úplně nejlepší, co kdy Billové napsali a natočili: Bohužel, Průvod a zejména Cesta, z jejíž podmanivě krásné melodie a posmutnělého textu mě mrazí v zádech i po letech. A z pozdějších nahrávek bych zčásti také vybíral jinak a třeba přihlouplé odrhovačce Alkohol se vyhnul obloukem.
Pozitivním bonusem tohoto CD je jedna úplně nová skladba. Poslední mohykán se ale podle všeho zařadí mezi víceméně průměrné popěvky, na které možná i věrní příznivci kapely záhy zapomenou.

Zlatý hřeb: Šibenice, Čmelák, Batalion
Zní to jako: vcelku standardní výběrovka

Body: