31.1.2002 | Autor: Jana Kománková

Columbia/Sony Music Bonton (44:01)
Blíží se Vánoce (vy už je máte za sebou, ha ha) a mně už bylo naděleno. Ano, vánoční album Destiny's Child! A není to dar ni trochu danajský. Tyhle tři krásné a vůbec ne hloupé gazely totiž mají na to, aby do svého stylu převzaly přehršel vánočních standardů a potěšily i náročné ucho.

Destiny's Child, to je moderní R&B. Pop music ve své nejsoučasnější formě. Tři zpěvačky s krásnými hlasy, tvářemi i těly (ta ale neodhalují víc, než káže slušnost). Svět jim leží u nohou a dělá dobře. Nezklamou ho - ani tímto albem. Musím říci, že jsem k předělávkám standardů do moderní podoby obecně vzato spíš skeptická, protože leckdo zkazí, co může, protože je třeba i dobrý muzikant, ale nemá cit pro míru. Destiny's Child ale předvádějí, že i popové verze koled a vánoční hudby mohou být prima - snad proto,že skutečně umějí se svými hlasy kouzlit, snad proto, že mají dobré producenty, snad proto, že jsou oddaně věřící a tak se těm písním poctivě odevzdaly.

Dávné Jinge Bells (známe jako Rolničky), Silent Night (u nás známá jako Tichá noc), Little Drummer Boy či později vzniklá White Christmas - všechno se to dá poslouchat. Typický motiv z Rolniček více než dokonale otvírá celé album, White Christmas nabízí nový pohled na onu půvabnou píseň, snad jen Little Drummer Boy trochu ztratila na atmosféře: dojemnost dávné verze vzala za své a jako hřejivý popík to úplně nefunguje. I když třeba někomu bude vyhovovat právě toto pojetí: co se týče profesionality, opravdu asi není kapele co vytknout - záleží spíš na individuálních zálibách, zda se člověku bude to či ono líbit.

Mimochodem, pohled do bookletu odhalí, že dámy, především tedy Beyoncé Knowles, se na konglomerátu jménem Destiny's Child podílejí nejen vokály, ale i produkcí a aranžováním. Super!




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01