3.5.2012 | Autor: Petr Korál

Papagájův hlasatel Records (44:45)
Reedice druhého alba legendární slovenské skupiny Davová psychóza (původně vyšlo v roce 1998) především znovu zpětně ukazuje, jak razantním hudebním, ale i „ideovým“ vývojem soubor prošel od vydání debutu Antropofóbia z roku 1991. Oproti němu je Kríza vedomia nesrovnatelně ostřejší a dodnes představuje nejagresivnější nahrávku Davové psychózy.

Namísto chytlavých punkových hitůvek totiž přinesla špinavý útočný nářez, nezřídka hraničící až s hardcorem. Z patnácti položek alba totiž typickou melodickou vstřícnost v duchu „klasické“ Psychózy (k níž se kapela později do jisté míry opět vrátila) nabízejí vlastně jen písně Epitaf pre Boha, Kočovníci a anglicky zpívaná Before It’s Too Late. Ovšem zároveň platí, že to byla jízda jak se sluší a patří a kdyby deska měla kvalitnější a ještě průraznější zvuk, nijak zvlášť by nepokulhávala ani za těmi opravdu stěžejními počiny druhé a třetí generace britského punku (někdy se říkalo též neo punku) osmdesátých a devadesátých let minulého století.

Výsledný dojem dotvářely neméně nasrané texty s nesmlouvavě kritickým společensko-politickým ostřím. Jen pro představu alespoň malá ukázka: „Ježiš, zostal si sám, všetci sa na teba vysrali / preto si odišiel a si tak ďaleko, ale ver mi, už sa nevracaj / nepochopil by si, čo sa tu deje...“ (Epitaf pre Boha)

Zlatý hřeb: Ľudské práva, Ilúzia, alebo realita, Epitaf pre Boha
Zní to jako: prvojakostní navztekaný punk rock

Body: