11.11.2006 | Autor: Pavel Klusák (Týden)

Universal (71:00)
Když se stavím za svým dědou, hraje mu tam Dýdžej Šedou. Postmoderní koláže, to ho vždycky vodváže. Já mu říkám, to už stačí, asi že jsem ňákej mladší, po devadesátejch letech bych už dneska ani nevzdech. Šedou si tam mydlí triky z turntejblový gramatiky, mezi nima čistej pop, přece nejseš ,dědku, snob. Ani hip-hop nesvede ta skvadra jako kluci z ghetta. Deska je prej koncepční, což z ní fakt venkoncem ční. Navíc je ta kompozice dlouhá jako Lovosice. Is this Šedou still a stár? Nou. Technologie nám stárnou.

Zlatý hřeb: ňákej ten rap
Zní to jako: zkušené beaty ve službách obyč hudby

Body: