5.2.2009 | Autor: Josef Rauvolf

La fabrika (67:55)
DG 307 Pavla Zajíčka již dávno zakotvili na naší scéně, každé z jejich alb je přitom událostí, již je dobré zaznamenat – je tomu tak i u tohoto disku, natočeného na zářijovém koncertě v pražském multikulturním prostoru La fabrika. Výhodou živých nahrávek bývá možnost slyšet známé kousky v jiném aranžmá, což pro Květy podzimu platí měrou vrchovatou. Přesto, že jsou na albu i skladby pěkně staré, jako třeba New Yorku Praha Paříž, které se objevily již na několika albech, Zajíček a jeho muzikanti je dokáží pokaždé nahlédnout jinak – stejně jako třeba Bob Dylan, vyhlášený svými radikálními předělávkami. Zajíček i tentokráte své texty/básně spíše vypráví než zpívá, kapela pak jim vytváří doprovod, citlivý, netlačící se dopředu, přesto však převelice důležitý. A tak třeba duet houslí Tomáše Vtípila s cellem Tomáše Schilly v písni Nic zvláštního, prostý jakékoli exhibice, o to však působivější, jen prokazuje, jak výtečné muzikanty si Pavel Zajíček vybral, a jak skvěle si rozumějí.

Zlatý hřeb: Tulák po hvězdách
Zní to: zcela jedinečně

Body: