16.1.2002 | Autor: Ondřej Bezr

Sony Music Bonton (43:39)
Album Na ceste domov vyšlo původně v roce 1987, je de facto Ursinyho posledním předlistopadovým albem (následující Momentky sice vznikly ještě v roce 1989, vyšly ovšem až za rok) a patří mezi jeho možná trochu nedoceněné práce. Ačkoliv doba diktovala pravý opak, Ursiny a Štrpka se zde vrátili k rozměrnějšímu způsobu vyjádření - hlavními položkami desky jsou dvě více než čtvrthodinové skladby Na ceste do nahoty a Na ceste domov. Štrpkovy lyrické básně, plné originálních obrazů, psaných jako vždy volným veršem, Ursiny zhudebnil v meditativním duchu, zvyšujícím působivost slov. Zcela 'neefektní', o to však působivější hudba nepracuje se standardními melodickými motivy, absentují v ní výrazné zlomy (vlastně jedinými kontrastními okamžiky jsou Stivínova expresivní saxofonová - v Na ceste do nahoty - a Kroczkova houslová - v Na ceste domov - sóla), je vlastně spíš jakýmsi atmosférotvorným 'zvukovým designem', zcela oproštěným od artrockových klišé, ke kterým by mohla rozměrnost obou skladeb svádět. V podobném duchu, byť formálně mnohem méně rozevlátá, je i závěrečná kratší písnička Neviditelný spevák. Naopak jakoby úplně odjinud je píseň Suchý dážď - právem nese podtitul Popevok. Ona jediná neodolala hudebně zubu času: swingový rytmus nekoresponduje s až příliš 'chemickou' rytmikou a vstupy syntazátorových zvuků ala jazzový bigband působí jen jako dobový výstřelek. To ovšem nemění nic na tom, že Dežo Ursiny i na tomto albu zůstal jedním z velmi mála opravdových originálů československé popmusic a v jejím rámci patří Na ceste domov stejně jako jeho ostatní alba k vysokému nadprůměru.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/11